Musím přiznat, že ten týden byl málo. Člověk sice stihne strašně moc, je to ale strašně hektický a zvlášť první tři dny byl solidní kus šílenství. Skrz čas, kterej jsem nebyl v práci, to však bohužel jinak nešlo. Člověk samozřejmě stihne všechny hlavní klenoty, který japonskej koráb ukrývá, na věci navíc už však zase tolik času nezbyde. A to ještě člověk může jezdit Shinkansenem, což se samo o sobě rovná opravdu rychlé a efektivní přepravě.
Když už nic, aspoň mi to dává se do Japonska zase vrátit, protože těch míst, kam bych ještě potřeboval, je fakt hodně. V tom byl výlet jinej, než ostatní. Tady jako bych odlítal od rozdělané práce, vyskakoval z rozjetýho vlaku.